Michal Šanda

Kosáku, co to máš v zobáku?

Leporelo pro nejmenší čtenáře

Kdyby nebohá žížala tušila, kam se vydává, zůstala by raději skrytá v zemi, mezi kořínky petrklíčů a omějemi. Datel si udiveně ťuká na čelo: Tuk! Ťuk! Ťuk! Mezi ptáky se jí zachtělo? Orlí let. Ostříží zrak. Dravčí spár. Do toho chvástavý chřástal ječí. Kuku! Kuku! Kuku! Vajíčko v mém hnízdě je čí? Všude číhá samé nebezpečí. Nenasytný čáp, ale ani drozd není hladu prost. Hlavně, žížalo, pozor na kosáka! Na jeho zobák a –

 

 

 

Hemingwayův býk

Ernest Hemingway prohlásil, že literatura je ke spisovateli stejně nemilosrdná jako k toreadorům korida. Obrazně se to dá říci o životě jako takovém. S přibývajícím věkem člověk ztrácí na rychlosti a ani reflexy nejsou už hbité, jako dřív. Rohy útočícího býka jsou ovšem stále stejně ostré. Soubor sedmnácti povídek přivádí do pomyslné arény zjizvené matadory, aby se utkali s vlastním stárnutím a tím, co ho doprovází. Třeba otázka: Je to tolerance a odpuštění nebo už rezignace?

Ukázka